Modus vivendi

“The act of being an entrepreneur is a theological act: it is a belief that God has given you the tools to go out, make money and take care of your family.” Citát je téměř jako vystřižený z Protestantské etiky a ducha kapitalismu  od Maxe Webera, avšak jeho skutečným autorem je Paul Zane Pilzer, poradce dvou amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Tak jsem se nedávno opět zúčastnil schůzky, ze které se vyklubal Amway (tentokráte převlečený za mateřskou firmu Alticor). Na schůzce jsem se kromě klasické pohádky o snadném výdělku dozvěděl to, že koncept network marketing , jak Alticor nazývá svůj obchodnický systém, získal Nobelovu cenu za ekonomii. Nedalo mi to, a po krátkém pátrání v internetu jsem našel webové stránky pána, který se jmenuje Jay Vandenhoff. Na svých stránkách má kromě chvály internetového podnikání i citáty významných osobností, mezi kterými se nachází jakýsi ekonom Paul Zane Pilzer, který nobelovku podle informací z Vandenhoffova blogu dostal. Pátra...

Už víme, kde pracuje bývalý víceprezident George Bushe staršího a bývalý senátor za Indianu Dan Quayle. Adresa je Mucha Restaurant, Melantrichova 5, Praha 1. Video pro neznalé.

Nevím, nevím, co si pod takovou chutí můžu představit. Kdyby měl někdo chuť to zkusit, tak adresa je Pizzerie Sherry, Havelská 2, Praha 1.

9. srpna vyšel můj článek pro internetový deník Neviditelný pes s názvem  Konzervativní iluze . Snažil jsem se polemizovat s názory ředitele Občanského institutu Romana Jocha na hodnocení skupiny bratrů Mašínových ( Odboj nebyl žádný tragický omyl ). Snažil jsem se napadnout Jochův světonázor, podle kterého lze činy skupiny beze zbytku chápat jako dobré, správné a hodné následování. Po uveřejnění článku jsem dosti litoval toho, že nejsem na Neviditelném psovi registrován jako diskutér. Někteří diskutující mi totiž vytýkali názory, které jsem nezastával, tudíž jsem jejich omyly nemohl nijak vyvrátit. Na skupinu samozřejmě lze nahlížet jako na legitimní součást odboje proti komunistické totalitě. Kdo ví, jak bych se na jejich místě zachoval já sám. Proto jsem také rád, že mi nebylo dáno, abych v padesátých letech žil. Nemohu však souhlasit s pěním ód na Mašíny, Paumera, Švédu a Janatu. Nejsou podle mého názoru vzorem hodným vyznamenání, ani následování. Chtěl bych ještě poděkovat diskutu...