Modus vivendi

Od té doby, co Zdeněk Pohlreich začal pod zástavou TV Prima své křížové tažení proti českému podnikateli-restauratérovi, probudilo v sobě česko něco, co bychom bez nadsázky mohli nazvat gurmánským rozumem . V naší zemi si v současné době tento gurmánský rozum zaslouží rovnocenné místo minimálně vedle Kantova rozumu čistého , Diltheyova rozumu historického a Sartrova rozumu dialektického . Toto uvědomění si vlastní dějinné situace se vpravdě pomalu, ale jistě stává hybnou silou naší země. Ridi, Maurer nebo Laura Baranik pochodují pod stejnou zástavou (i když možná pod různými erby) jako Pohlreich. Dojde v Čechách k Velké gurmánské revoluci? Samozřejmě, v naší zemi stále ještě působí zastánci starého řádu. Jirka Babica následovaný pluky restauratérů nabízejících české klasiky v mnohasvazkových jídelních lístcích. Samozvaní kuchtové podnikající svými recepty výpady proti nevinným strávníkům na Apetit online. A v neposlední řadě vysokoškolské menzy servírující nebohým strávníkům ...

V prvním ročníku bakalářského studia antropologie v Plzni nás naši učitelé varovali, že až budeme svým rodičům, babičkám, dědečkům, přítelkyním, přítelům a známým u piva vysvětlovat, co že to za jejich peníze studujeme, tak se setkáme spíše s nepochopením. A učitelé měli pravdu. Nejen, že jsme studovali obor s divně znějícím názvem (který zavání spíše něčím na způsob spiritismu kříženého se socialismem), ale začali jsme své příbuzné a známé zahrnovat různými oborovými sofismaty. Jednou jsme se naše známé nadšeně snažili přesvědčit o tom, že nic jako národ neexistuje. Jindy jsme zase s definitivní platnosti trvali na tom, že objektivní poznání není možné, protože veškeré poznání je kulturně determinované a relativní. Claude Lévi-Strauss jako antropolog v terénu Co tedy je sociální a kulturní antropologie? Řada antropologů by se jistě pokusila přijít s nějakou vhodnou definicí. Definice jsou pěkné, ale také příliš abstraktní pro dosud nezainteresované laiky, kteří neví, co si pod...