Jednotná linie hradu

Nejsem právník, ale doufám, že mě to nijak nediskvalifikuje v posouzení dvou tuze zajímavých názorů. Nedávno pana prezidenta ve sporu o Ústavu České republiky hájil kancléř Jiří Weigl:

"Přibáň viní prezidenta, že si špatně přečetl ústavu, že moc u nás vychází z lidu, a nikoliv z parlamentu. To je pěkná hra se slovy, ale v zastupitelské demokracii, kterou naše republika je, se vůle tohoto lidu projevuje prostřednictvím jeho volených a jemu odpovědných zástupců, kteří tvoří parlament. Tento parlament je i ústavodárcem a jen on má právo ústavu měnit. Ústavní soud žádnou vazbu na lid, nositele moci ve státě, nemá, a proto nemůže mít ani právo do ústavy svévolně zasahovat a de facto se tak ústavodárcem stát." (O materiálním jádru ústavy)

Dnes vyšel v MF DNES další polemický článek, tentokráte tajemník Ladislav Jakl bránil názory prezidenta před Janem Kalvodou:

"Když se pan prezident Václav Klaus ve svém projevu před poslanci kromě jiného zabýval kritikou Ústavního soudu, zmínil se také, že moc výkonná a soudní jsou odvozeny od moci zákonodárné. A to je prostě pravda. Soudci jsou navrženi a jmenováni exekutivou, exekutiva má mandát od parlamentu a jen z jeho vůle může být ustanovena. Exekutivu a legislativu nepřinesl čáp, porodil ji parlament, odvozený od vůle lidu." (Ústavu v žádném případě nepřinesl čáp, pane Kalvodo)

Zdá se, že se nám v ČR rýsují dvě významné školy ústavněprávního myšlení - klausismus Weiglův a klausismus Jaklův.