Nota Bene a Kritika gurmánského rozumu

Od té doby, co Zdeněk Pohlreich začal pod zástavou TV Prima své křížové tažení proti českému podnikateli-restauratérovi, probudilo v sobě česko něco, co bychom bez nadsázky mohli nazvat gurmánským rozumem. V naší zemi si v současné době tento gurmánský rozum zaslouží rovnocenné místo minimálně vedle Kantova rozumu čistého, Diltheyova rozumu historického a Sartrova rozumu dialektického. Toto uvědomění si vlastní dějinné situace se vpravdě pomalu, ale jistě stává hybnou silou naší země. Ridi, Maurer nebo Laura Baranik pochodují pod stejnou zástavou (i když možná pod různými erby) jako Pohlreich.

Dojde v Čechách k Velké gurmánské revoluci?

Samozřejmě, v naší zemi stále ještě působí zastánci starého řádu. Jirka Babica následovaný pluky restauratérů nabízejících české klasiky v mnohasvazkových jídelních lístcích. Samozvaní kuchtové podnikající svými recepty výpady proti nevinným strávníkům na Apetit online. A v neposlední řadě vysokoškolské menzy servírující nebohým strávníkům hovězí pečeni se sardelovou pastou.

Aniž bych chtěl předjímat výsledek tohoto, vpravdě dějinného klání, mé sympatie patří prvnímu táboru. Vzhledem k vlastnímu gurmánskému rozumu se cítím být ještě příliš nesvobodný na to, aby mi náleželo jiné místo než na chvostu tábora prvního. Cítím se zmítán tímto bojem v každém okamžiku. Nejprv je svoboden jeden, pak někteří, a nakonec jsou svobodní všichni. Inu, dost již bylo filosofie dějin.

Ve čtvrtek jsem se svojí drahou polovičkou navštívil restauraci Nota Bene. Nota Bene se nachází v Mikovcově ulici, dva bloky od náměstí I. P. Pavlova směrem k Muzeu. Restaurace je součástí současné vlny moderní gastronomie. Je nekuřácká, čistá a skromně vyzdobená, vaří z lokálních surovin a v nabídce má výhradně piva z malých pivovarů (Únětice, Matuška, Kocour, Třebonice). O existenci restaurace jsem se dozvěděl z recenze Kláry Donathové na serveru Lidové noviny.

Interiér Nota Bene

Nerad bych se stylizoval do role food kritika, protože jsem zatím navštívil skutečně málo dobrých restaurací. Tuto roli rád přenechám povolanějším. Jediné, co mohu s jistotou říci, že nám v Nota Bene moc a moc chutnalo. S přítelkyní jsme ochutnali výbornou rajskou polévku, kuřecí supreme a kachní prso s grilovanou zeleninou. Ještě teď se nám sbíhají sliny. Co mě v restauraci překvapilo nejvíce, byla obsluha. Obsluhovali dva lidé (z nichž jeden byl pravděpodobně majitel), kteří zaplněnou restauraci (cca 30 - 40 míst) stíhali bez problémů obsloužit. Nedá mi to, abych si nevzpomněl na obsluhu v pražské pizzerii, ve které jsem jedno léto dělal brigádu. Obsluha v ní byla docela dost dezorientovaná. Šéf pizzerie se v podniku zjevil jen občas, aby zaměstnancům ukápl něco ze své božskosti. Zkrátka nebe a dudy.

Přívětivost obsluhy jsem si vyzkoušel i na vlastní kůži. Měli jsme rezervaci, ale nestíhali jsme. Když jsem volal do podniku, že nestíháme, tak mi na druhém konci pán v klidu odpověděl, že je to v pořádku a že rezervaci můžeme v klidu posunout.

Nakonec jen dodám, že v restauraci mají velmi pohodlná dřevěná křesla s opěrátky.

Adresa: Mikovcova 605/4, Praha 2
Link: http://www.notabene-restaurant.cz/


Obrázky
http://en.wikipedia.org/wiki/File:Prise_de_la_Bastille.jpg
http://www.flickr.com/photos/75842623@N05/6814219589/