Modus vivendi

Nejednou jsem (nejen) na internetu narazil na názor, že sociologie je pavěda nebo nesmysl (například nedávno zrušený blog Marty Krausové na idnes.cz). Nevím, kde někteří lidé berou tu jistotu, která je k takovým soudům opravňuje. Nemyslím si, že pouze sociální vědci jsou oprávněni kritizovat sociální vědy. Občas by ale neškodilo, kdyby si účastníci křížového tažení proti sociologii z řad nesociologů přečetli nějaké klasické nebo současné sociologické dílo, aby pochopili, co vlastně kritizují. Představují kanóny antisociologů těžký kalibr? Názor, že sociologie je pavěda, je jedním z nejhloupějších názorů vůbec. Mohlo by se zdát, že se jedná o české specifikum, neboť za komunismu byla sociologie považována za buržoazní pavědu. Takové vysvětlení však neobstojí vzhledem ke skutečnosti, že ani za hranicemi to neměla sociologie vždy jednoduché. Jako důkaz dobře poslouží článek amerického sociologa Roberta Kinga Mertona Kánon antisociologa . Z něj lze vyčíst, že kritika sociologie ja...

A je to tady, okurková sezóna se nám rozjela v plné síle. Abych nezůstal pozadu za českými médii, rozhodnul jsem se vylepšit vzhled blogu Modus Vivendi . Stále ještě bojuji s tím, jak udělat hezky vypadající citace (pravda je taková, že vůbec nevím, jak se to dělá; asi po desátém neúspěšném pokusu o naprogramování css a po opakovaném spadnutí wi-fi jsem dostal chuť ničit vše kolem sebe), ale podstatné změny už jsou hotové. Ti bystřejší si jistě všimli, že hlavní změnou je vzhled blogu. Světlejší koncept působí přívětivějším dojmem, lépe se čte a nekontrastuje tolik s barevností obrázků. Kromě celkového konceptu jsem na konec každého příspěvku přidal i další dvě možnosti hodnocení. Vedle dosavadních možností vtipné , zajímavé a skvělé nově objevíte i možnosti nudné a hloupé . Protože jsem vás všecky prokouknul, tak jsem vynechal možnosti odpad  a škoda slov (protože byste pak soutěžili v tom, která z těchto možností získá větší počet hlasů). K rozšíření nabídky mě ved...

"Hej! Moment! Poslouchejte mě!... Nemusíme prostě být ovce!" Již delší dobu mám tu čest slýchat a číst opakující se názory lidí, kteří se angažují v různých hnutích a projektech, lidí, kteří holdují různým životním způsobům, lidí, kteří vyznávají různé politické ideologie: emaři, pankáči a metaláci, vyznavači Wicca a Hare Krishna, fanoušci díla J. R. R. Tolkiena, pravicoví libertariáni, levicoví radikálové, piráti a ekologičtí aktivisté, amwayáci a ófaubáci; a nakonec i lidé, kteří sami sebe považují za úplně normální a nepostižené žádnou výstředností. “Jsme to jen my, kdo žijeme autentickým životem, protože jsme imunní proti vymývání mozků,” říkají jako jeden muž. “Zbytek je tupý dav, masa, stádo,” zpravidla neopomenou dodat. Kniha Kup si svou revoltu!  od kanadských autorů Josepha Heatha a Andrewa Pottera velmi účinně tyto klasické floskule vyvrací. Ve své argumentaci autoři ukazují, že palivem ze všech stran kritizovaného kapitalismu a s ním spojené davovosti není ...

Od té doby, co Zdeněk Pohlreich začal pod zástavou TV Prima své křížové tažení proti českému podnikateli-restauratérovi, probudilo v sobě česko něco, co bychom bez nadsázky mohli nazvat gurmánským rozumem . V naší zemi si v současné době tento gurmánský rozum zaslouží rovnocenné místo minimálně vedle Kantova rozumu čistého , Diltheyova rozumu historického a Sartrova rozumu dialektického . Toto uvědomění si vlastní dějinné situace se vpravdě pomalu, ale jistě stává hybnou silou naší země. Ridi, Maurer nebo Laura Baranik pochodují pod stejnou zástavou (i když možná pod různými erby) jako Pohlreich. Dojde v Čechách k Velké gurmánské revoluci? Samozřejmě, v naší zemi stále ještě působí zastánci starého řádu. Jirka Babica následovaný pluky restauratérů nabízejících české klasiky v mnohasvazkových jídelních lístcích. Samozvaní kuchtové podnikající svými recepty výpady proti nevinným strávníkům na Apetit online. A v neposlední řadě vysokoškolské menzy servírující nebohým strávníkům ...

V prvním ročníku bakalářského studia antropologie v Plzni nás naši učitelé varovali, že až budeme svým rodičům, babičkám, dědečkům, přítelkyním, přítelům a známým u piva vysvětlovat, co že to za jejich peníze studujeme, tak se setkáme spíše s nepochopením. A učitelé měli pravdu. Nejen, že jsme studovali obor s divně znějícím názvem (který zavání spíše něčím na způsob spiritismu kříženého se socialismem), ale začali jsme své příbuzné a známé zahrnovat různými oborovými sofismaty. Jednou jsme se naše známé nadšeně snažili přesvědčit o tom, že nic jako národ neexistuje. Jindy jsme zase s definitivní platnosti trvali na tom, že objektivní poznání není možné, protože veškeré poznání je kulturně determinované a relativní. Claude Lévi-Strauss jako antropolog v terénu Co tedy je sociální a kulturní antropologie? Řada antropologů by se jistě pokusila přijít s nějakou vhodnou definicí. Definice jsou pěkné, ale také příliš abstraktní pro dosud nezainteresované laiky, kteří neví, co si pod...

Kdo z nás by si alespoň od gymnázia či střední školy neliboval v klasických románech Cervantese, Huga nebo Tolstoje. Samozřejmě, existují i tací (jako například já), kteří si v klasických románech nikdy příliš nelibovali. Proti literárnímu kánonu jsme se za každou cenu snažili vymezit čtením Tolkiena, Sapkowského nebo Clarka. No a pro koho byla Vojna a mír  příliš snobskou záležitostí a Pán prstenů zase záležitostí málo alternativní, na ty tu zbyl nějaký ten Bukowski nebo Easton Ellis. A nakonec, našli se mezi námi i tací, kteří nečetli vůbec. Maturitou z literatury jsme nakonec stejně všichni prošli. "Klasické klišé z hodiny češtiny - Co tím chtěl autor říct? - je zbaveno svého privilegia." Tento článek si klade za cíl být alespoň průměrnou knižní recenzí. Mohlo by se proto zdát, že je určen jen čtenářům knih. Ale není tomu tak! Vy, kteří dáváte přednost hudbě nebo filmu, nepřestávejte ještě číst. Kniha, o které bude záhy řeč, má i přesahy i do filmové a hudebn...

Freedom and its Betrayal   je přepisem šesti rádiových přednášek britského filosofa Isaiaha Berlina týkajících se problému lidské svobody. Berlin toto vážné filosofické téma představuje na šestici novověkých myslitelů, kterou reprezentují Claude Adrien Helvétius, Jean-Jacques Rousseau, Johann Gottlieb Fichte, Georg Wilhelm Friedrich Hegel, Claude Henri de Saint-Simon a Joseph Marie de Maistre. U každého ze jmenovaných filosofů popisuje Berlin osobité pojetí svobody. Seznamuje čtenáře s Helvétiovým utilitaristickým pojetím, naráží na Rousseauovo dvojjaké dědictví, které zároveň ovlivnilo liberální i totalitární myšlení, dále představuje specifické pojetí svobody v německé klasické filosofii, Fichtův nacionalismus, Saint-Simonův technokratismus kombinovaný s vládou elit a de Maistrův autoritářský přístup. Berlinova kniha nám dává na srozuměnou, že diskuse, které se dnes o pojetí svobody vedou, přímo navazují na raně novověké filosofická pojetí. I v hospodských debatách nar...

V úterý pořádal server Lupa.cz v kině Atlas panelovou diskusi na téma dohody ACTA. Přímý přenos mohli zájemci sledovat v přímém přenosu na serveru idnes.cz. Jsou obavy Anonymous ze smluv ACTA oprávněné? ( Zdroj obrázku ) Záznam z tříhodinové diskuse vřele doporučuji všem, kteří si stejně jako já kladou otázku, zda přijetí smlouvy ACTA radikálně omezí naši svobodu. Před shlédnutím diskuse jsem se přikláněl k odpůrcům této smlouvy, protože argumentovali v principu věcně. Ozývaly se hlasy, které oprávněně kritizovaly přílišnou hamižnost produkčních společností, problematiku práv duševního vlastnictví nebo problematiku svobody internetového prostředí. Stejně tak se objevily zajímavé názory týkající se přehodnocení obchodního modelu prodeje filmů, hudby nebo knih (např. Ve Švýcarsku je stahování legální ). Shlédnutí diskuse mé přesvědčení nahlodalo. Navzdory skutečnosti, že odpůrci argumentují věcně, nemohu sám posoudit, nakolik jsou jejich obavy oprávněné. N...