Modus vivendi

Myslíte si, že příroda má nějakou vnitřní hodnotu? Myslíte si, že příroda skrývá něco tajemného, obdivuhodného, co člověk může v přírodě hledat? Pokud si myslíte, že ano, tak vás kniha Karla Stibrala Proč je příroda krásná vyvede z omylu. Na jednu stranu je Stibralova kniha přehledovou studií. Věnuje se vnímání přírody v Evropě, a to od starověku až do dvacátého století. Zajímají ho různé přístupy k přírodě, kterak byly uplatňovány umělci, filosofy a přírodovědci. Na druhou stranu studii dominuje ústřední motiv, kterým je sociálně podmíněné vnímání přírody. Stibral tvrdí, že naše vnímání přírody, spojené s obdivem k ní, je až moderním výtvorem. Jak se měnila doba, tak se měnilo to, co jako příroda bylo chápáno a obdivováno. Kořeny našeho vnímání přírody jako něčeho krásného Stibral vidí u Jean-Jacquese Rousseaua a Anthony Ashleyho Coopera, třetího vévody ze Shaftesbury. Je paradoxní, že dnes se děsíme devastace přírody, a za vzor si klademe doby minulé, kdy lidé přírodu nedevastovali,...

Mám dojem, že se v poslední době stala ODS jakýmsi fackovacím panákem. V médiích slýcháme zkratku názvu občanských demokratů v souvislosti se slovy kmotr, mafián, tunel, rozkrádání... a jistě byste ve Slovníčku ošlehaného komunálního politika našli i mnoho jiných, neméně vybraných. Ze špatné mediální pozice strany posléze netěží nikdo jiný než různí vyžírkové ( například tato a jistě mnoho dalších), kteří se stylizují do rolí mesiášů komunální politiky. Předvolební kampaň ODS mě však přesvědčila, že strana oplývá nebývalou sebekritikou a že si je vědoma, že za celá ta léta jen a jen škodila. P.S.: Ale hlavně že máme ty parky a školky. Bez nich by to opravdu nešlo.

Nejsem právník, ale doufám, že mě to nijak nediskvalifikuje v posouzení dvou tuze zajímavých názorů. Nedávno pana prezidenta ve sporu o Ústavu České republiky hájil kancléř Jiří Weigl: "Přibáň viní prezidenta, že si špatně přečetl ústavu, že moc u nás vychází z lidu, a nikoliv z parlamentu. To je pěkná hra se slovy, ale v zastupitelské demokracii, kterou naše republika je, se vůle tohoto lidu projevuje prostřednictvím jeho volených a jemu odpovědných zástupců, kteří tvoří parlament. Tento parlament je i ústavodárcem a jen on má právo ústavu měnit. Ústavní soud žádnou vazbu na lid, nositele moci ve státě, nemá, a proto nemůže mít ani právo do ústavy svévolně zasahovat a de facto se tak ústavodárcem stát." ( O materiálním jádru ústavy ) Dnes vyšel v MF DNES další polemický článek, tentokráte tajemník Ladislav Jakl bránil názory prezidenta před Janem Kalvodou: "Když se pan prezident Václav Klaus ve svém projevu před poslanci kromě jiného zabýval kritikou Ústavního soudu, z...

Díky dnešnímu pamleftu Jana Šterna a Jiřího Pehe ( Manifest radikálního liberalismu ) jsem si vzpomněl na skvělý dokument BBC od Adama Curtise nazvaný  The Trap: What Happened to Our Dreams of Freedom? Bude tomu asi dva roky, co jsem tento trojdílný dokument viděl poprvé. Bylo to v záplavě zeitgestovské mánie. Zatímco většina mých známých dychtila po pravdě o útocích na World Trade Center, mě Zeitgeist  přestal bavit hned na začátku, po krátké exkurzi do dějin náboženství. Namísto dalšího utrpení jsem si na Youtube rozkliknul související odkaz, a našel tak opravdový dokumentární skvost. Dokument Past působí jako zfilmovaná esej, jejíž ústřední myšlenkou je současná idea svobody,  její vážná úskalí a ničivé následky. Nejedná se o žádnou snůšku líbivých polopravd, dokument se přiměřeně odkazuje na významné vědce a myslitele dvacátého století: Ronald David Laing, John Nash, Friedrich von Hayek, Napoleon Chagnon, Richard Dawkins nebo Isaiah Berlin. Past je rozdělena na tři hodinové díly,...

“The act of being an entrepreneur is a theological act: it is a belief that God has given you the tools to go out, make money and take care of your family.” Citát je téměř jako vystřižený z Protestantské etiky a ducha kapitalismu  od Maxe Webera, avšak jeho skutečným autorem je Paul Zane Pilzer, poradce dvou amerických prezidentů a nositel Nobelovy ceny za ekonomii. Tak jsem se nedávno opět zúčastnil schůzky, ze které se vyklubal Amway (tentokráte převlečený za mateřskou firmu Alticor). Na schůzce jsem se kromě klasické pohádky o snadném výdělku dozvěděl to, že koncept network marketing , jak Alticor nazývá svůj obchodnický systém, získal Nobelovu cenu za ekonomii. Nedalo mi to, a po krátkém pátrání v internetu jsem našel webové stránky pána, který se jmenuje Jay Vandenhoff. Na svých stránkách má kromě chvály internetového podnikání i citáty významných osobností, mezi kterými se nachází jakýsi ekonom Paul Zane Pilzer, který nobelovku podle informací z Vandenhoffova blogu dostal. Pátra...

Už víme, kde pracuje bývalý víceprezident George Bushe staršího a bývalý senátor za Indianu Dan Quayle. Adresa je Mucha Restaurant, Melantrichova 5, Praha 1. Video pro neznalé.

Nevím, nevím, co si pod takovou chutí můžu představit. Kdyby měl někdo chuť to zkusit, tak adresa je Pizzerie Sherry, Havelská 2, Praha 1.

9. srpna vyšel můj článek pro internetový deník Neviditelný pes s názvem  Konzervativní iluze . Snažil jsem se polemizovat s názory ředitele Občanského institutu Romana Jocha na hodnocení skupiny bratrů Mašínových ( Odboj nebyl žádný tragický omyl ). Snažil jsem se napadnout Jochův světonázor, podle kterého lze činy skupiny beze zbytku chápat jako dobré, správné a hodné následování. Po uveřejnění článku jsem dosti litoval toho, že nejsem na Neviditelném psovi registrován jako diskutér. Někteří diskutující mi totiž vytýkali názory, které jsem nezastával, tudíž jsem jejich omyly nemohl nijak vyvrátit. Na skupinu samozřejmě lze nahlížet jako na legitimní součást odboje proti komunistické totalitě. Kdo ví, jak bych se na jejich místě zachoval já sám. Proto jsem také rád, že mi nebylo dáno, abych v padesátých letech žil. Nemohu však souhlasit s pěním ód na Mašíny, Paumera, Švédu a Janatu. Nejsou podle mého názoru vzorem hodným vyznamenání, ani následování. Chtěl bych ještě poděkovat diskutu...

Občas si tak na wikipedii procházím diskografie rockových kapel. Zabrousil jsem i na stránky věnované britské čtveřici Asia, kde mě čekalo překvapení. Skupina po dvou letech vydává novou desku  Omega . Nejdřív mi po zádech proběhlo mrazení a zmocnila se mě úzkost - omega - snad to neznamená, že kapela vydává svoji poslední desku! Naštěstí jsem o několik řádků dále našel, že název desky nijak nesouvisí s koncem kapely. Před dvěma lety jsem nadšeně očekával jejich novou desku Phoenix . Kapela se po dvaceti pěti letech dávala dohromady ve svém původním složení Wetton - Howe - Downes - Palmer. Na jednu stranu jejich písničky nikdy nepatřily na vrchol rockové tvorby, na druhou stranu vždy měly své kouzlo spočívající v řemeslné jednoduchosti. Deska Phoenix  pokračovala v tomto duchu jen částečně, v některých skladbách se totiž muzikanti snažili obnovit starší progresivně rockovou tradici složitějších a delších kompozic kapel jako  King Crimson ,  Yes nebo ELP . Tento pokus návratu ke kořenů...

Tak jsem si řekl, že kurs SKC (střet kultur a civilizací) pojmu zodpovědně a přečtu si knihy, které jsou hlavní částí jeho náplně. Začal jsem u Fukuyamovým Koncem dějin. Tuhle knihu jsem sice už jednou četl, ale protože jsem si toho tolik nepamatoval, sáhnul jsem po ní znovu. O Fukuyamových tezích jsem měl množství informací zprostředkovaně od jeho názorového odpůrce Johna Graye. Ten si Fukuyamu opakovaně dobírá za jím prezentovaný naivní historicismus. Fukuyama se pomocí myšlenek Hegela a jeho následníka Kojéva snaží dokázat, že liberální demokracie je historicky prověřený, univerzálně nejlepší možný režim vlády. Ve své Black Mass Gray opakovaně poukazuje na to, že Fukuyama je sekularizovaný (byť pacifistický) milenarista, a dodává k tomu, že pochází z amerického neokonzervativního prostředí. Fukuyama byl například členem think-tanku PNAC (Project for New American Century), který se snažil ve světe prosazovat cosi na způsob pax americana. Členy tohoto think-tanku kromě Fukuyamy a da...

Ve Ztrátě ctnosti se anglický filosof Alasdair MacIntyre snaží vyřešit problém současného stavu morálních hodnot a ctností. Současná morálka totiž nenabízí řešení konfliktů mezi jednotlivými dobry. MacIntyre tím odmítá hodnotový pluralismus Isaiaha Berlina. Berlin vidí pluralismus a konflikty hodnot jako nevyhnutelné, MacIntyre ve stejném pluralismu vidí cosi jako morální nihilismus. Máme-li dva výborně vyargumentované, odporující si názory například na potraty (ano x ne), nelze mezi nimi kvůli současné pluralistické morálce vybrat ten správný. Za tento stav kritizuje MacIntyre osvícenství, které ačkoliv nepřestalo užívat morálku, zbavilo ji jejího předchozího metafyzického základu. Náš jazyk tak odkazuje na dávno neexistující systém hodnot, a následkem toho je hodnotový pluralismus. Autor čtenáři nabízí vlastní projekt na řešení současné hodnotové krize vycházející z Aristotelovy etiky. Mimo jiné MacIntyre rozvíjí kritiku osvícenského racionalismu, existenciální volby nebo dramaturgi...

Ve dnešní MF Dnes jsem četl dva příspěvky, které se týkají stávky odborářů. Není v mém zájmu zaobírat se současnými spory tripartity, přesto se však v příspěvku politologa Lukáše Jelínka ke stávající situaci objevil zajímavý názor: "Jsou atrakce, které si v jiném než demokratickém zřízení nevychutnáme. Patří k nim svobodné volby, petice nebo třeba parlamentní obstrukce. A také stávky. Žádný ze zmíněných úkonů není nutné politizovat: jsou politické ze své podstaty. Slouží k vyjádření názoru, k akcentování práv a zájmů, k oprášení občanské aktivity. Protipólem je apatie, strach, nevíra ve schopnost "těch dole" cokoliv změnit." Lukáš Jelínek velmi dobře upozorňuje na fakt, že činnost ve veřejném zájmu je ve svém principu ve svém principu činností neoddělitelnou od politiky. Každý z nás má přeci zájem, aby se v našich polis žilo co nejlépe. Nejiný je i zájem studentského zástupce v AS FPR ZČU Martina Marka. Marek má zájem na tom, aby i v jeho městě, v Plzni, bylo se šp...

Tak jsem se rozhodnul, že v sobotu uvařím pro sebe a Alenku nějaký dobrý oběd. Protože jsem se rozhodnul pro recept na kuřecí maso od Jamieho Olivera, chtěl jsem k tomu nějaké bílé víno. Ve vínech se ale moc nevyznám, a tak jsem navštívil v rámci obsáhlejšího nákupu v Tescu i regály s alkoholem. Jako laik jsem dlouho nevybíral, podlehl jsem snadným svodům bílého vína, které bylo chytře umístěné přesně ve výši očí. Nebylo ani drahé, ani nepůsobilo dojmem něčeho nekvalitního. Hlavně že bylo suché. K jídlu jsem chtěl udělat i dezert panna cotta, což je něco na způsob vanilkového pudingu. K němu jsem potřeboval sehnat celý vanilkový lusk. Tesco je sice velké, ale celý lusk nebyl nikde k nalezení. Napadlo mě, že by ho mohli mít v prodejně čaje a kávy Oxalis. Spěchal jsem rychle k pokladnám se svým zbožím a zaplatil. Přišlo mi, že pán za pultem se ke své práci staví zodpovědně, proto jsem mu v návalu dobromyslnosti nechal dýško ve výši čtyř korun. Když jsem odcházel od pokladen, prohodil, že...

Určitě znáte ten pocit, že máte plno věcí, které máte udělat, ale nějak se vám do žádné z nich nechce. Můj momentální problém je poněkud odlišného rázu. Mám také plno věcí, které musím udělat, ale nevím, po které dřív skočit. Měl bych si nejdřív utřít prach na stole? Nebo plést kuklu? Psát diplomku? Vyluxovat koberec? Přečíst si povídku od milé? Odpovědět na email a potvrdit schůzku? Je to zvláštní stadium dezorganizovanosti. Je to chaos věcí, které chci udělat, ale nemůžu, protože mám lehký časový deficit. Zatím vítězí psaní diplomky, protože se ukázala lepší drogou než cokoliv jiného. Píšu, ale vím, že kolem mě vítězí entropie!

Na stránkách Městské knihovny v Praze je ke stažení kompletní dílo významného prvorepublikového spisovatele Karla Čapka. Texty najdete v množství formátů (pdf, epub, txt a další) na stránce http://www.mlp.cz/capek_dila.htm .

Poslední sezóna LOST je tady! Chcete-li si stáhnout první dvoudíl šesté sezóny, navštivte http://www.lost.cz/novinky.asp?id=1351 . Jen se obávám, že mi trochu budou unikat některé souvislosti. Děj páté sezóny byl zapletený víc než dost a navíc uplynulo asi třičtvrtě roku, co jsem viděl poslední díl. Doufám tedy, že se na konci ukáže, že sledování celého seriálu za tu námahu stálo.

Dneska jsem se zabýval pletením základu na kroužkovou kuklu. Na těchto webovkách jsem koupil kroužky http://zbroj.info (střední cesta pro ty, kteří si nechtějí nebo nemohou vyrábět kroužky sami nebo kupovat hotovou zbroj). Obrázek je dosavadní výsledek asi hodinové práce. Pracoval jsem podle návodu zde http://curiavitkov.cz/clanek1_6.html . Než jsem porozuměl návodu, stálo mě to chvíli přemýšlení, počítání kroužků, jejich zaplétání a zase rozplétání. Nervy to naštěstí neodnesly. Není to zas tak těžké, jak se může zdát.

Dneska jsem byl v solné jeskyni. Musím říct, že to nebylo úplně špatné. Hrála tam příjemná hudba, v jezírku zurčela voda a žárovičky na stropě neustále měnily barvu. Nejdříve byly všechny bílé, pak zčervenaly, zmodraly, zezelenaly,... Můžu sice pochybovat o léčivých účincích "solného vzduchu" na můj organismus, nepochybně mě ale pětačtyřicetiminutové poležení v podzemní jeskyni dostatečně uvolnilo. Takovou příjemnou atmosféru, si troufám říct, těžko jinde zažijete. Můžu všem klidomilům jen doporučit! Teď už mě ale zmáhá úterní únava.

Tohle je jen na zkoušku, jak by mohl příspěvek vypadat. Takže nic důležitého. Mohl bych tady psát o politice, ale to dělá dneska každej. Paroubek sem, Topolánek tam. Tak se tu vyjádřím aspoň k filmu Avatar. Neviděl jsem ho, takže si myslím, že je to nesmyslná ptákovina. Dneska se lidi vyjadřujou hlavně k tomu, o čem vlastně vůbec nic neví. Co dneska. V lidovkách nedávno psali, že T. G. Masaryk polemizoval s knihou Viktora Dyka Konec Hackenschmidův , aniž by ji vůbec četl. To jsou nám věci paní Nováková. Tak mě napadá, že bych nakonec mohl mluvit o počasí, to je takové neutrální téma na tlachání. Nejvíc o počasí mluví prý Holanďané a antropolog Radžendra Pradhan se dokonce snažil vysvětlit příčiny této nativní obsese. Podle něj se prý snažili bránit svůj puntíčkářský řád před nevyzpytatelnými rozmary počasí. Tohle by zajímavě vysvětlovalo i obsesi našich novinářů tlachat o politice. Sakra, měl bych si dávat pozor, zase ta politika. Myslím, že to byl Douglas Adams, kdo řekl, že kdyby lid...