Modus vivendi

Tentokráte jsem se pokusil uspokojivým způsobem vyřešit filosofický a fyzikální problém prostoru, a to v sekci určené kníhám z nakladatelství Filosofia. Vedle Aristotelova, Newtonova a Einsteinova se jako nejslibnější řešení jevilo Kantovo pojetí prostoru jako syntetického apriori. Co naplat, i ono nakonec selhalo. Ostatně o tom se můžete přesvědčit sami...

Protože se cosi pokazilo při editaci štítku článku Příliš jednoduchý recept , což mělo za následek vymazání článku, píši článek znovu. Snad se mi v následující přepisu povedlo zachovat původní smysl mého článku. Dne 7. listopadu 2011 se na blogu Petra Macha objevil článek nazvaný  Zastávám se ženy, která odmítla zaměstnat Romku, a navrhuji řešení . Machův článek byl reakcí na reportáž v pořadu ČT 168 hodin . Mach při obraně majitelky prádelny vycházel z liberálního názoru, že jedinci spolu vstupují do smluv na základě svých vlastních rozumových uvážení a svých vlastních volních rozhodutí. Domnívám se, že Machovo řešení je příliš zjednodušené a že nevede k uspokojivému řešení. Ukáži proč. Petr Mach si je vědom, že Romové jsou diskriminovaní a nemají na pracovním trhu jednoduchou situaci. Proto jim navrhuje, aby začali podnikat. Jako podnikatelé by nemuseli být vydáni libovůli zaměstnavatelů. A jistě se i mezi Romy najde dost kreativních jedinců, podnikavců a schopných vůdců...

Bez komentáře. Celetná ulice, Praha.

Nedávno jsem dočetl poslední stránky knihy Slavoje Žižeka  Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška s podtitulem  Aneb proč musela utopie liberalismu zemřít dvakrát?  K přečtení knihy mě motivovalo dvojí. Jednak už nějakou dobu koluje na internetu Žižekův ze stejnojmenné přednášky doprovozený zdařilou animací a českými titulky:   Druhým důvodem jsou současné celosvětové nepokoje. Západní svět se zmítá v ekonomické krizi identity a není od věci rozšířit si obzory neobvyklým stanoviskem. Jenže... Žižek zakládá argumentaci na svérázné filosofické tradici, která se táhne od Kanta a Hegela k Marxovi a k pozdějším neomarxistům a která je navíc opepřená notnou dávkou psychoanalýzy Sigmunda Freuda v podání francouzského psychoanalytika a strukturalisty Jacquese Lacana. Marxe i Hegela znám jen z druhé ruky. Freuda znám z druhé ruky taktéž, ale mé poznání se nachází v horším stavu než u Marxe a Hegela. No a pokud jde o psychoanalýzu, neomarxismus a struktu...

Nedávno jsme s Alenou zase bloudili Prahou. Procházeli jsme právě uličkami mezi Florencí a Náměstím republiky, když jsem najednou dostal chuť na kafe. Začal jsem lovit v paměti, kde jak daleko se nacházím od nejbližšího místa, kde bych mohl svoji náhlou touhu uspokojit. Nejsem zvyklý chodit na kafe do neznámých barů ani restaurací. To už radši k McDonald's, Bageterie boulevard nebo do KFC. A z těch míst to do zmíněných fast foodů bylo kousek. Ale cosi mi začalo říkat, že v končinách za Bílou labutí není káva ve fast foodu správná volba. A pak jsem si vzpomněl! V Truhlářské ulici se nedávno objevil malý obchůdek, kam si můžete zajít na pořádnou kávu. Obchůdek se sice prezentuje jako prodejna kávy, ale zároveň funguje jako miniaturní kavárnička. Už dříve jsem se nechal zlákat na jedno velké presso, a rozhodně jsem jím nebyl zklamán. A tak jsem Aleně navrhnul, že bychom si mohli dát kafe tam. Obchod zvenčí (zdroj: http://cerstve-prazena-kava.cz/obr/ot/dscf2570.jpg) Objednal jsem si p...

Pár slušných feťáků. Lucemburská ulice, Praha 2.

Patnáctého ledna tohoto roku vyšel v příloze Kavárna MF Dnes rozhovor s českým historikem a filozofem Bedřichem Loewensteinem. Přibližně ve stejnou dobu jsem v knihkupectvích a antikvariátech opakovaně narážel na tlustou bichli nazvanou Víra v pokrok , která je loňským Loewensteinovým počinem. Téma pokroku je tématem zajímavým (zejména v současné éře pseudonáboženských projektů politických stran), nicméně jsem si nechal zajít chuť - začínal poslední semestr mého studia a čtení jsem měl nad hlavu. Nedávno jsem v knihkupectví narazil na Loewensteinovu starší a kratší práci Projekt moderny . Kniha mě nalákala i svoji cenou, byl to dosud neprodaný výtisk ještě z roku 1995, takže jsem za ní zaplatil něco přes sto korun. Kniha má tři části. První část je asi nejzajímavější z celé knihy. Je věnována duchovní atmosféře v Německu devatenáctého a počátku dvacátého století. Do této atmosféry autor zasazuje myšlenky post-kantovské filosofie, historie a ekonomické teorie, myšlenky, jejichž pěsto...

Židé byli zodpovědní za smrt Ježíše, to oni v průběhu staletí rituálně vraždili křesťany, Šajlokova židovská letora zapříčinila jeho tragikomický osud. Trpká pachuť židovství vydržela i dvě stovky let dělící Shakespearova Šajloka od Scottova Izáka. A nacistické dětské čtení Der Giftpilz je jenopakováním známého – rituální vraždy dětí, chamtivost, šizení. Situace připomínající evropský antisemitismus se dnes objevuje znovu. Hrdinou žánru však již není žid, ale muslim. Pod tíhou mezinárodního a evropského dění se řada českých blogerů intenzivně vyjadřuje o islámu, Koránu a muslimech, aniž by svá tvrzení fakticky podepřeli. Vezou se na vlně zjednodušení a vystačí si s prostým tvrzením, že les je černý. Například Břetislav Olšer čtenáře ve svém článku varuje před skutečností, že do Čech dovážená kuřata kontroluje německá muslimská komunita. Aby dodal poznatku punc důvěryhodnost i, neopomene čtenářům připomenout, že: „V Evropě už máme skoro třicet milionů muslimských přistěhovalců, do r...

Nedávno jsem v pražském knihkupectví Shakespeare a synové narazil na soubor přednášek Isaiaha Berlina The Roots of Romanticism . Jedná se o šestici přednášek, které Berlin přednesl v rámci Mellon Lectures v roce 1965 ve Washingtonu. Tiskem vyšly až v roce 1999, dva roky po autorově smrti. Protože se téma částečně dotýká mých akademických zájmů a protože mám Berlina rád, neváhal jsem a knihu zakoupil. Kniha mě rozhodně nezklamala. Berlinovým cílem je seznámit čtenáře s kořeny a základními myšlenkami romantického hnutí. Snaží se nalézt a představit esenci tohoto myšlení a rovněž ukázat, v čem toto hnutí obohatilo západní filosofickou tradici. Vyprávění začíná v osmnáctém století, v době osvícenství, v době posedlé hledáním pravdy. Autor sugestivně líčí osvícenskou posedlost nalézt neměnné zákony, na jejichž základě by bylo možné vybudovat dokonalou a spravedlivou společnost. "To, co se povedlo Newtonovi ve fyzice, muselo být dosažitelné i na poli etiky a politiky," pí...

Pokud se v těchto dnech chystáte do kina na rodinnou komedii Pan Popper a jeho tučňáci , vězte, že za těch sto padesát korun je lepší opít se laciným alkoholem. Ještě lepší je neutrácet ani za ten laciný alkohol. Raději si uvařte čaj, sedněte si do pohodlného křesla a otevřete si Logiku vědeckého bádání.

V půlce letošního srpna by měl do českých kin vstoupit remake klasického fantastického filmu Barbar Conan z roku 1982 (viz info na ČSFD ). Do hlavní role statného barbara obsadili tvůrci havajského herce Jasona Momou, kterého letos mohli diváci spatřit v roli Khala Droga z první série fantasy seriálu Hra o trůny . Nový Barbar Conan se chystá zařadit do řady současných remaků klasických fantastických filmů z osmdesátých let. V roce 2010 mohli diváci spatřit remake Souboje titánů (původní film je z roku 1981) a v letech následujících chystají filmaři dotáhnout do konce remake Highlandera (originál spatřil světlo světa v roce 1986). Nový Souboj titánů jsem neviděl, ale chvalozpěvy na něj byly přehlušeny úzkostlivými žalozpěvy. Při pomyšlení na remake Highlandera mi naskakuje husí kůže a svírá mě úzkost. Původní film nebyl natočen podle žádné předlohy, je doprovozen dokonalou symbiózou hudby kapely Queen a instrumentálních kousků skladatele Michaela Kamena a jako film téměř bezchybně ...